Jak počítat ROI?
Samotný výpočet není komplikovaný. V metodice je popsáno, co mám kde hledat a jakým způsobem s tím zacházet. Co zabere trochu času, je nashromáždit potřebné informace. Je třeba, aby někdo zodpovědně sesbíral všechna potřebná čísla a ta zadal do tabulky.
Jak náročné je spočítat ROI?
Když si knihovna bývalého okresního města bude chtít spočítat svou efektivnost, tak to zvládne za jeden den práce. Potřebuje k tomu knihovníka, ředitele a ekonoma. Každý přispěje svou částí.
Jak to, že je možné vypočítat užitek, benefity, které knihovna přináší?
To je zajímavá záležitost a vychází z ekonomické teorie, která je dobře probádaná a vychází z racionality každého člověka. Každý člověk dokáže zjistit, co je po něj výhodné. Když jdete do obchodu a koupíte si rohlík, musíte vědět, že ten rohlík je pro vás výhodný. Že je efektivní si ho pořídit. A stejně tak se můžeme zeptat čtenáře, jestli je pro něj výhodné chodit do knihovny.
Na co se uživatelů přesně ptáme?
Ptáme se dotyčných uživatelů, co by byli ochotni zaplatit za návštěvu knihovny nebo vypůjčení nějaké knížky. A na základě toho zjistíme celý objem těch užitků, benefitů. K tomu potřebujeme běžnou knihovní statistiku, počty návštěvníků, počty vypůjčených knih, žánry apod.
Jak zjistíme náklady?
Knihovna spotřebovává např. mzdy, energie, nájemné. To jsou jasně vyčíslené náklady.
Jak metodika ROI pro knihovny vznikala?
Metodiku vytvořilo partnerství dvou univerzit a Městské knihovny v Praze. Spolupracovala na tom Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a Ekonomická fakulta Univerzity Mateja Béla v Banské Bystrici.
Používá se ROI pro výpočet efektivity veřejných služeb i jinde ve světě?
Používá. My jsme ji využili a přizpůsobili českému a slovenskému prostředí. Používá se např. v Americe, v Norsku, Británii. Jsou také pokusy vypočítat ROI i dalších veřejných služeb, třeba ZOO nebo galerií. Vždy to ale vyžaduje unikátní přístup. Pro daný typ organizace je třeba vymyslet postup, jak ocenit její výstupy, a to není úplně jednoduché.